Aleš Sedláček – Tokaheya, místopředseda ČRDM, místonáčelník Ligy lesní moudrosti Zabaleni v dekách a kožešinách se choulíme kolem vyhaslého ohniště. Poslední uhlíky jsme z něj vymetli krátce před půlnocí. Teď čekáme. Kolem týpí se mihly tři postavy v kabátech z dek Hudson’s Bay, ověšené spoustou barevných stuh a pruhů látky. Obličeje mají tyto podivuhodné bytosti zakryté vyřezávanými dřevěnými maskami, které zpodobňují staříky, skřítky, dobrodince.
    Postavy vcházejí do tábora a v rukou nesou hořící pochodně. Přichází nové světlo, které postupně zažehne ohně ve všech týpí. V pečlivě vymetených ohništích se rozhořívají třísky, staříci odcházejí a každý si z nich smí odtrhnout nějaký kus látky na památku tohoto krásného okamžiku. Všichni si navzájem přejeme k Novému roku samé dobré věci. Kdo chce, odchází přemítat za tábor ke zvláštnímu ohništi, na místo k přemýšlení, samotě, klidu.
    Takto, podle staré irokézské legendy, jsme prožili mnoho příchodů Nových roků. Žádné rachejtle, žádný alkohol – ve velkém mrazu, v klidu, pospolu.
    Letos jsme trávili konec roku v romantických tomíckých chaloupkách na Polaně v Beskydech. O půlnoci jako by nastal konec světa. Obzor se rozzářil. Ohlušující salvy se rozléhaly kolem. Tak nějak si představuju válečnou frontu, která postupuje krajinou. Psi utíkali od svých pánů v zoufalé touze se někam schovat.
    Už se zase těšíme na staříky, na další čas, kdy si připomeneme, jak důležitá je krása a malebnost okamžiků, které prožíváme. Jak je důležité, když jsou správní lidé ve správný čas na správném místě.
    Tam vznikají přátelství, rodí se myšlenky a naděje na příští, ještě lepší dny na tomhle světě. Ještě více takových dní v roce 2008

    Aleš Sedláček – Tokaheya, místopředseda ČRDM, místonáčelník Ligy lesní moudrosti

    Autor