Radka Páleníková Konečně vím, proč média tak málo stojí o psaní o takových „obyčejnostech“ jako jsou šikovní kluci a děvčata. Psali to v novinách a tak to mám pěkně černé na bílém. V pár řádcích zasunutých kdesi na 17. straně denního listu se dozvídám, že autoři článku blahopřejí k úspěšné účasti našich zástupců ve finále evropské soutěže mladých evropských vědců. Nepříliš dlouhý text je korunován větou, která jakoby vysvětlovala, proč nemůže být takové sdělení v místech, kde se obvykle dozvídáme, kdo večer zazpíval v televizi nejfalešněji: „Blahopřejeme k úspěchu, který není sice tak senzační jako titul Miss World, ale nám vítanější.“ Skutečnost, že Zuzka Tvarůžková z Kroměříže vyvinula metodu určování stáří rostlin z digitalizovaných fotografií jejich listů je prostě málo senzační. Škoda. Mně to senzační připadá hodně. Stejně, jako kluci a děvčata, které jsem slyšela tuto sobotu zpívat na vystoupení Zpěváček – Slávik. Sálem Národního domu na Vinohradech se nesly ty nejzvučnější dětské hlasy české, slovenské, ale také maďarské, rumunské, ruské i bulharské. A báječný nebyl jenom „slavičí“ zpěv, ale i skutečnost, že zpěváčci, kteří s takovou noblesou a hrdostí přicházeli na pódium v lidových krojích, dokázali pohotově a vtipně reagovat na dotazy moderátorek pořadu.

    Autor